Podzim je ideální čas pro výsadbu lísky obecné (Corylus avellana). Půda by měla být lehčí, dobře propustná, nepřemokřená. Líska je u nás původní dřevina, proto se jí u nás dobře daří téměř všude, tedy do nadmořské výšky 750 m. Líska má bohatý kořenový systém, hodí se ke zpevnění svahů či břehů, brání erozi. Lískové keře rostou … Číst dále
Žluté až oranžové skvrny na listech, a přitom žádný velký úpal nebyl. Tak to jsou projevy rzi. Nejznámější je rez hrušňová, švestková a travní. Rzi mají společného původce, tedy houby. A jsou dvoubytné, to znamená, že potřebují dva hostitele. Poněkud se vymyká jen rez slézová, která si vystačí s topolovkou, tedy růží slézovou či s … Číst dále
Zahrada, o kterou je pečováno, kde se pravidelně rozváží kompost a trávník se seká s mulčováním, mnoho hnojení nepotřebuje. To ovšem tak úplně neplatí pro ovocné stromy a keře, ani pro jahody, rajčata a další zeleninu. Používání průmyslových hnojiv se nedoporučuje, může totiž snadno docházet k přehnojení, a třeba vysoký obsah dusičnanů v zelenině představuje zdravotní nebezpečí … Číst dále
Dnes je tak módní slovo permakultura. Mnohdy se jím ohánějí lidé, kteří nechávají své okolí ležet ladem, popřípadě zarůstat plevelem. Ale co je permakultura doopravdy? Je to koncepce přístupu k zemědělství, přírodě, životnímu prostředí, a tedy i zahradě přírodního typu, která usiluje o trvalou udržitelnost a o regeneraci přírodních zdrojů. Pro zahradu přírodního typu je … Číst dále
Zahrada je lidský výtvor, ale přitom je součástí přírody. Jenže aby s ní mohla být skutečně v souladu, je třeba pečlivě zvažovat každý zásah, který ovlivňuje vývoj rostlin, keřů a stromů, ale i stav půdy. Biologické zahradničení je v podstatě reakcí na dřívější nadměrné používání chemických prostředků, jak při hnojení, tak i při ochraně rostlin … Číst dále
Po zimě se o přírodu začíná zajímat spousta lidí. Některým stačí procházky lesem nebo polními cestami, jiní zatouží po nějakém kousku půdy, který by mohli vlastnit a užívat si na něm. Ale i to užívání si každý představuje jinak. Někdo touží po úrodě jahod, jinému stačí brambory, ale snad všichni baží po krásnu. Trávník, květiny, … Číst dále
Má řadu výhod. Vytváří soukromí, chrání před hlukem, zlepšuje výhled a poskytuje úkryt ptákům.Jen je třeba rozvážit jaký. Zda stálezelený, který bude stejný celoročně, na ten se hodí hlavnějehličnany. Anebo živý plot z listnáčů, ten se pak mění dle ročního období. Zjara se křehce zelená, v létě listy tmavnou a plot je zcela neprůhledný, s … Číst dále
První mrazíky a chladné noci většinou nepěkně zatočily s letní barevností v květináčích i truhlících. Zářivě barevné letničky zmizely, trvalky už jsou uklizené k přezimování. Okna i balkony jsou najednou prázdné, působí bezbarvě. Ale to není nutné. Stačí truhlíky znovu osázet, ale rostlinami, kterým zima ani mráz nevadí. Pro zimní pěstování v truhlících se nabízí … Číst dále
Je podzim, doba sklizně, a je také pravý čas sklízet zelí? Jde o to, o jakém zelí se mluví, a pokud o tom hlávkovém, o jaké odrůdě. Jarní zelí je už dávno sklizené a snědené, ale teď nadešel čas podzimního. Zelné hlávky, ať už bílé či červené, se sklízejí, když jsou pěkně pevné a tuhé. … Číst dále
Celoročně zelené jsou pouze domy porostlé břečťanem, (Hedera helix). Břečťan je stále zelená rostlina s hlubokým kořenovým systémem a četnými přičepivými kořínky, díky nimž se může břečťan šplhat vzhůru. Kvete od července do září, na podzim bývá obsypán tmavě modrými bobulkami, které jsou pro lidi jedovaté, zato ptáci si na nich pochutnávají. V břečťanu se … Číst dále