Po zimě se o přírodu začíná zajímat spousta lidí. Některým stačí procházky lesem nebo polními cestami, jiní zatouží po nějakém kousku půdy, který by mohli vlastnit a užívat si na něm. Ale i to užívání si každý představuje jinak. Někdo touží po úrodě jahod, jinému stačí brambory, ale snad všichni baží po krásnu. Trávník, květiny, keře.
Příroda sama má vynikající schopnost vyrovnávat se s nepříznivými vlivy, s nejrůznějšími výkyvy. Zásahy člověka působí zpravidla negativně a tento přirozený proces přírodní autoregulace narušují. Současným trendem jsou zahrady v biologické rovnováze, biozahrady v souladu s přírodou.
Ale ono to vlastně není nic nového, je to spíše jen návrat ke starým osvědčeným metodám, k co nejpřirozenějšímu způsobu života. Ale i zde se velmi hodí umět využívat nejnovějších poznatků a citlivě spolupracovat s přírodou.
Nejlepší zahrada bývá ta, v níž se přihlíží k mnohostranným vztahům kulturních rostlin k ostatním druhům a kde jsou rostliny vybírané a pěstované s ohledem na jejich požadavky na půdu, slunce, vzduch, vláhu i mikroklima zahrady. Jen tam dochází k souladu vnějších a vnitřních podmínek pro růst, vývoj a plodnost rostlin. A je jedno, zda se takové povedené zahradě říká bio, přírodní nebo přirozená, hlavně že se v ní líbí lidem i zvířatům.
Autor: Zuzana Pavelková