Žluté až oranžové skvrny na listech, a přitom žádný velký úpal nebyl. Tak to jsou projevy rzi.
Nejznámější je rez hrušňová, švestková a travní. Rzi mají společného původce, tedy houby. A jsou dvoubytné, to znamená, že potřebují dva hostitele. Poněkud se vymyká jen rez slézová, která si vystačí s topolovkou, tedy růží slézovou či s ibiškem.
Rez hrušňová používá jako druhého hostitele dva druhy jalovců – jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jalovec klášterský (Juniperus sabina). Na nich si rez hrušňová vytváří speciální útvary pro zimní výtrusy houby. Na hrušni se pak objevují výrazné oranžové skvrny, nejdříve na listech, později i na letorostech a plodech.
Rez travní se začíná projevovat v červenci rezavými podlouhlými ložisky letních výtrusů na listech i stéblech. Ke konci vegetačního období ložiska zčernají, obsahují zimní výtrusy. Mezihostitelem rzi travní bývají dřišťály a některé mahónie. Na listech se pak objevují nápadné oranžové skvrny, na rubu skupinky žlutých spor.
Rez švestková, přesněji rzivost slivoní, je houbové onemocnění, které se může vyskytovat i na hrušních, černém rybízu, okrasných rostlinách a na začátku podzimu na slivoních. I tentokrát jde o dvoubytnou rez. Druhým hostitelem bývají některé druhy sasanek, především sasanka pryskyřníková.
Onemocnění se šíří především za teplejšího a vlhčího počasí.
Rez slézová, která se obejde bez druhého hostitele, však dokáže natolik decimovat topolovky, tedy růže slézové, že jsou jako okrasné květiny téměř nepoužitelné. A je to škoda. Jinak jsou to tak pěkné a nenáročné dvouletky.
Napadení rostlin rzí, to však není jen estetický problém. Napadené listy zasychají a předčasně opadávají. Silný výskyt nepříznivě ovlivňuje nejen plodnost ale i růst celé rostliny či stromu, který dokonce může i zahynout. Trávník napadený rzí zase zasychá a jen těžko se obnovuje.
Trávníku se však dá pomáhat prevencí, tedy častým sekáním a pravidelným hnojením, případně odstraněním hostitelských rostlin.