Některá semena, například jilmu, javoru či habru, mají jakási křidélka nebo alespoň blanité lemy. A pak jim stačí, když zafouká, a to ani nemusí být nijak silný vichr, a rozletí se do světa.
Taková minikřidélka mají i semena jehličnanů, takže ačkoli jsou poměrně těžká, mohou doletět až do vzdálenosti několika kilometrů. Jistou zvláštností jsou tzv. stepní běžci, jako třeba katrán tatarský. Tam po dozrání semen uschne celá rostlina, a pak se ta suchá koule nechá hnát větrem stepí a rozsévá.
Autor: Zuzana Pavelková