Zjara se objevují první sedmikrásky, fialky či šťavnatě zelené kopřivy. Jsou pastvou pro oko, ale dají se i jíst. Dávné rčení praví, že sedm sedmikrásek denně krásu zajistí. Zkusit se to dá, ať už je jen tak zobat, anebo jimi ozdobit salát. A totéž platí pro fialky. Ty jsou krásné a dobré třeba i na zmrzlinovém poháru.
Kopřivě je snad třeba věnovat celý odstavec. Mladé nasekané a lehce spařené kopřivy jsou skvělé do salátu, jarních pomazánek, velikonoční nádivky apod. A pozor, výluh z mladých kopřiv, popíjený třikrát denně, dokáže vyléčit i nekonečný kašel.
A než se nadějeme, jsou tu pampelišky, tedy smetanka lékařská. Mladé listy se dají používat jako jarní salát, výborný. A když se pak růžice listů zakryjí, třeba starším květináčem, v temnu rostou křehounké bledé lístky, které se dají konzumovat kdykoli.
Pěkné, a ještě k tomu jedlé rostliny se však dají i běžně pěstovat. Patří mezi ně například brutnák, měsíček, merlík, lichořeřišnice nebo jedlé chryzantémy.
O těch více příště.
A ještě tipy pro gurmány:
Bylinkovému čaji, tedy správně výluhu, ať už mátovému, meduňkovému či jinak míchanému, dodá zajímavosti a vůně pár kvítků levandule.
A kdo už zná kosmatice, tj. osmažené květy černého bezu v těstíčku, může využít stejného receptu na samčí květy cukety.
Autor: Zuzana Pavelková