…to znamená sáhnout po pilce či nůžkách. Zabránit v korunách stromů růstu vlků, to jest holých větví mířících kolmo vzhůru, se moc nedá. Velké množství vlků však svědčí o tom, že se strom buď snaží zmladit, nebo reaguje na příliš násilný řez v loňském roce.
Normálně zapěstovaná koruna ovocných stromů má vypadat jako přirozeně rostoucí, a na takové se pak v předjaří dělá jen lehký zdravotní řez na odstranění suchých nebo jinak poškozených větví, popřípadě jemné korekce a vyřezávají se ony výše zmíněné vlky.
I když on i takový zásadnější řez má své opodstatnění, například když loni z různých důvodů na průklest nebyl čas nebo se koupí stará zahrada a je třeba zdravé, ale příliš zahoustlé a přerostlé koruny stromů zásadně upravit. I když i tady je lepší si ten zásah rozložit do dvou let. No ale pak už to bude zase snadné, jen korekce, odstraňování nemocných větví, no a těch vlků.
Já navíc obhajuji a praktikuji ještě jeden způsob násilného řezu, ten, kterým úmyslně držím korunu ořešáku nižší a širší, aby stín nezasahoval celou zahradu, a hlavně aby neobtěžoval souseda. Daří se mi držet ořešáky do pěti metrů, ale mám pak třímetrových vlků k vyřezání až hrůza. Inu, je to něco za něco.
Autor: Josef Duben