Na druhou stranu je zase dobře, že na ně člověk nezapomene. V suchých horkých dnech slimáci aktivitou zrovna nehýří. Není divu, kam by se po suchém povrchu hrnuli. Odpočívají v úkrytech v zemi, popřípadě pod kameny, nebo pod nádržemi na vodu či pod konvemi s vodou. Pár šikulů se schovávalo i pod víkem kompostéru, ale ty jsem tam objevil, aniž jsem je hledal, při vysypávání slupek od cibule.
Nepršelo-li několik dnů, vždycky taková pro slimáky lákavá místa prohlížím. Ověřil jsem si také, jak jsou účinné doporučované pasti v podobě starého vlhkého prkna nebo mokrého hadru. Takto objevené jedince likviduji, no a okolo plotu a ve vlhkém stínu stejně nasypu něco modrých granulek. Nerad bych totiž ještě někdy zažíval rána a večery, které jsme trávívali sběrem slimáků do kbelíků… To bylo opravdu hnusné.
Po těch snad už nejméně dvaceti letech soustavného „boje“ máme na zahradě slimáků opravdu velmi málo, ale pořád jsou. Přicházejí zvenku, pod zahradou máme totiž potok.
Autor: Josef Duben