Musí se založit včas, to jest na jaře, ale už nyní se na něj dá nachystat. Ideální je použít docela levný černý stavební kbelík. A co jeden, bude jich jistě potřeba víc. Na dno přes zimu nashromáždit natrhané papírové proklady na vejce. Jsou z recyklovaného papíru, tedy pro kompostování vhodné. Druhou vrstvu budou tvořit shrabané listy ovocných stromů, ale třeba i lísky, ale je lepší je přejet sekačkou. Vrstva listů může být dvojitá, v tom případě je potřeba prosypat zeminou.
Zjara pak postačí vrstvy provlhčit, dosypat zeminou nebo substrátem na pěstování zeleniny, a to tak do tří čtvrtin, a už je na světě skvělá nádoba na pěstování rajčátek, nejlépe balkónových či divokých. Ta však potřebují vyšší oporu. U nás se jako vždy uplatnily bambusové tyčky. Zalévat nutno přiměřeně, aby nedošlo k „utopení“, i když právě tomu brání ona asi dvaceticentimetrová vrstva papíroviny z prokladů na vajíčka na dně. Ale i tak radši zalévat velmi umírněně, s matematickou přesností. Konývku naklonit a počítat raz, dva, tři. A dost! A rajčátka rostou a plodí jako divá. Ale nutno dodat, že jsme je nezapomínali hnojit.
A na konci sezóny, stačí odplozené keříky vytrhnout, kyblíček poklopit, a hotovo! Odplozený rajčatový keřík se pak naseká a skončí v kompostéru.
Autor: Josef Duben