Očkování! Ale teď? V lednu? No jistě, nikoli růží. Ty se očkují na předpěstované podnože v létě, nejlépe asi v srpnu. Podobně tomu je i s ostatními listnatými dřevinami, třeba ovocnými stromy. Ale právě teď, v předvegetačním období se přece necháváme očkovat proti klíšťové encefalitidě a tetanu. Na zahradě obě tyhle nemoci představují reálné riziko. A proč v předvegetačním období? No, člověk má být přece po očkování pár dnů v klidu… A to už pak na jaře moc nejde.
Navíc se doporučuje začít s vakcinací proti klíšťové encefalitidě, anebo se nechat přeočkovat v době, kdy je riziko kontaktu s infikovanými klíšťaty minimální. Přeočkovává se po 3 až 5 letech. Encefalitida je opravdu nebezpečné onemocnění, které způsobuje Flavivirus přenášený především klíšťaty. A že i na zahradě se dá „chytit“ klíště, to potvrdí leckdo, zejména ten, kdo má psa nebo kočku. Ale i domácí zvířata se mohou, ba i mají chránit, speciálním přípravkem, který se nakape za krk, nebo pomůže obojek odpuzující parazity. Jen je třeba dbát, aby přípravky pro psy dostávali jen psi, a ty pro kočky jsou… no, pro kočku. Psí obojky proti parazitům používají i někteří houbaři. Připínají si je na kraji lesa na kotníky a tvrdí, že to skvěle funguje. Dobrý nápad, ale já jsem ho ještě nevyzkoušel.
A druhé nebezpečí, které může na zahradě číhat, je tetanus. A ten může být i smrtelný. Způsobuje jej baktérie Clostridium tetani. Kdo pracuje rukama v půdě, a nás to tedy baví, může být reálně ohrožen, stačí se někde škrábnout. Naštěstí existuje očkování, které u dospělých stačí obnovovat až po 10 až 15 letech. No a na mě to juklo v diáři, že právě teď.
A pak že není v zimě co dělat!
Autor: Josef Duben