Nejjednodušší recept na to, jak udržet vodu v krajině i v zahradě je dobře známý. Stačí zabránit jí v rychlém odtoku zejména dostatkem humusu v půdě na zahradě i na polích. Kvalitní humózní půda vodu dobře přijímá, zadržuje a propouští do nižších vrstev. Při dobrém stavu polí po dvanáctihodinovém dešti stačí šest hodin bez deště, a k tomu trocha mírného vánku, a po srážkách ani památky. Jen na zhutněné polní cestě se drží poslední louže. Ne všude tomu ale tak je. Například dvanáct kilometrů odtud zaplavuje Berounka centrum města.
Ovšem radost z deště trochu kalí pár slimáků, vždy se nějací najdou. Ale díky tomu, že na kritická místa pravidelně sypeme návnadu, jich není až tak moc. I když jsou letos pozoruhodně malí. Jsou to snad nějací později vylíhlí? Anebo předčasně? Anebo jsme si odchovali zakrslíky? Těžko říct.
Pokaždé mě udiví, jak rychle se při dešti zaplní sudy na dešťovou vodu stojící pod okapy. Po týdnech sucha byly už prázdné. A teď jsou plné, to je skvělé. Tak honem zaklapnout klapky a další srážky pustit do odpadu? Ale kdepak, to ne, z přepadů vedeme hadice do zahrady, do trávníku, pod keře, ke stromům. A veškerá voda se vsákne, zmizí vzápětí. Však je také stále pěkně zeleno. Tak jen doufat, aby v létě vždy včas zase zapršelo. Abychom nebyli na suchu.
Autor: Josef Duben