Máme zkušenost s ostružinami beztrnnými. Dokud nezačne mokrý konec léta, je to radost. Krásně a hojně plodí do podzimu, takže pak stačí plody průběžně sklízet, ale jen ty které se samy pouští, a pochutnávat si. Horší to je, když přijdou koncem srpna deště, a ty přijdou skoro každým rokem. No a jakmile ostružiny namoknou, hrozí hniloba a plíseň. Pak je třeba pečlivě odstraňovat ostružiny napadené, včetně nejbližšího okolí. Plíseň se dovede šířit závratnou rychlostí. A pokud ty plesnivé či nahnilé plody spadnou, stanou se velkým lákadlem pro slimáky.
Takže to chce sklizeň urychlit. Rychle podělit sousedy, upéct koláče, ale ostružiny se dají i zamrazit, a to tak, že se mrazí na volno, na tácku, a pak se sesypou. V zimě se budou hodit.
Ale nejlepší je jíst čerstvé, s jogurtem, s tvarohem, či jako ozdoba chleba s medem, je to velká lahůdka. O koláčích nemluvě. Ostružiny obsahují spoustu látek prospěšných pro lidský organismus, antioxidanty počínaje, flavonoidy konče. Ostružiny pomáhají proti stárnutí. Osobně si myslím, že hlavně tím, že je třeba se o ně starat, stříhat, zalévat, vyvazovat, trhat, ohýbat se…
Z ostružin se dají dělat i zavařeniny, vynikající jsou v kombinaci s jablky, takže se dají využít i padančata, a že jich letos je. A pak ještě jeden recept, vlastní: Hrst ostružin a dvě snítky rýmovníku zaleju horkou vodou. Po čtvrt hodině přidám lžičku medu a podávám ve sklenicích, kvůli nádherné barvě. Labužníkům přidávám kapku bílého rumu. Ostatním musí stačit antioxidanty! Těch tam je!
Autor: Josef Duben