I letos byl podzim teplý a zdá se, že zima, ta opravdová, přijde až později, pokud vůbec. I tak je potřeba počítat se všemi eventualitami. Se suchem, pak je nutno zalévat, s mokrem, pak moc nerozťapat trávník, se sněhem, shrabávat jej jen z cestiček a pěkně hrnout pod stromy a keře. Každá kapka vláhy se hodí! A znovu, stejně jako loni, kontroluji, zda jsou všechny bambusy zakrácené asi ve dvou metrech, nad posledním kolénkem. Pak nehrozí, že by je sníh poškodil. A navíc takto napěstované „tyčky“ báječně poslouží na jaře a v létě na různé zahradní podpůrné konstrukce.
No ale přece jen je třeba myslet na Vánoce za dveřmi. Co stromeček? Někdo má umělý, ten má ještě čas. Vytáhne se odněkud z komory na poslední chvíli, otřepe od prachu a už se může zdobit.
Zato milovníci živých stromků, kteří se navíc dělí na dvě skupiny – jedna dává přednost stromkům „řezaným“ , a druhá „kontejnerovaným“ – mají nejvyšší čas přemýšlet. Obě skupiny mají logické argumenty: pro řezané stromky hovoří to, že jsou za tímto účelem vypěstovány i sklizeny, no a pak zlikvidovány. No, a právě to se nezamlouvá milovníkům stromků kontejnerovaných. Stromek si chtějí nechat, bude jejich stálým vánočním společníkem. Představa to je hezká, jen ne každému se povede ji realizovat. Takový stromek se musí přenášet jen velmi opatrně, pomaloučku ho aklimatizovat, z chladu do temperované místnosti, a až na poslední chvíli do místnosti obytné, tedy teplé. A ani tam by neměl zůstat dlouho. A pak zase pomalounku přivykat na pobyt v chladu. Ale když se to zadaří, je to moc krásné a docela pěkný zvyk.
Autor: Josef Duben