A nejen pro člověka a jeho potomky, ale i pro čtvernohé i okřídlené obyvatele zahrady a vlastně i krajiny. Je příjemné, když je zahrada koncipovaná jako taková ideální krajina v malém. Prostor členěný tak, aby kromě trávníku, tj. výběhu, bylo i dost míst zastíněných a také s hustším porostem, kde se mohou skrývat a hnízdit ptáci a žít další živočichové, třeba ježci, veverky a také plazi a obojživelníci. Ti všichni dokonce zahradě přímo prospívají.
Jenže krajině i zahradě škodí smog, a nejen ten dusivý, z výfuků a topenišť, ale i ten „domácí“ světelný smog a i přílišný hluk. Klid je důležitý jak pro člověka, tak pro živočichy. Takovými místy klidu však nemusí být jen zahrady, vždyť například v krajině vznikají tzv. ptačí parky, které buduje a provozuje Česká společnost ornitologická. Ta vykupuje pozemky, které jsou na první pohled „k ničemu“, pozemky zamokřené, bažinaté, či opuštěné pískovny. Lze jmenovat čtyři ptačí parky: Josefovské louky u Jaroměře, Mnišské louky u České Lípy nebo Kosteliska u Dubňan, to je nedaleko Hodonína. V těchto lokalitách je možné spatřit například volavky červené, kolpíky, pisilu čáponohou, vodouše rudonohého, různé kachny, čápy, čejky, vzácného chřástala kropenatého, nebo bukače velkého. A nejmenším ptačím rájem pak je stará pískovna Malá Lipová u Přerova, kde loni již zahnízdily vlhy pestré a břehule říční. Navíc lze v některých parcích spatřit pratury, a počítá se i s uherským stepním skotem a také s divokými koňmi. Všechny zmíněné parky lze navštívit a toto dílo obdivovat, samozřejmě při respektování jejich obyvatel, zejména v době hnízdění. A také se tam třeba inspirovat při koncipování vlastních malých pozemků. Zájemci mohou pomoci přiložením ruky k dílu nebo i přispět na rozšiřování těchto ptačích rájů, o tom je možné se dozvědět více na stránkách České společnosti ornitologické: www.birdlife.cz.
Ano, přírodě lze prospívat různými způsoby, a odměnou nemusí být jen vlastní úroda, ale i potěšení z pozorování všemožných živočichů.
Autor: Josef Duben