Proč by ne, velké mrazy už asi nehrozí a konec února i počátek března se k řezu ovocných stromů doporučují. Letos je ale třeba sledovat předpověď počasí, zejména s ohledem na větry. Silné větry a zejména větrné poryvy mohou sadaře pěkně, tedy spíš nepěkně potrápit. Když řezat, tak jen když nefouká a větve nejsou mokré, tedy kluzké. A také pozor, když je půda hodně promáčená, žebřík se může zapichovat, a podle zákona schválnosti se vždy zapíchne jedna noha podstatně hlouběji.
Velký pozor je také třeba si dávat při odstraňování následků velkých větrů, ulomených či nalomených větví a stromů vyvrácených, ať už úplně anebo částečně. Nikdy na to nebýt sám! Náš soused likvidoval zpola vyvrácený smrk na zahradě, aby nepadl na plot nebo do drátů. Opřel si o něj žebřík, že jej bude řezat postupně, po kouskách, od shora, aby nezničil plot. Povolal si rozumně na pomoc dva dospělé syny, jenže… Než se synové převlékli, netrpělivý soused vylezl na žebřík, pustil pilu, opřel se do toho, žebřík se zvrtl a on se ocitl, na zemi, i s pilou. Naštěstí to mělo dobrý konec, přežil, a dokonce se ani nezranil.
Jaké tedy jsou zahradnické zásady správného řezání? Odstraňovat parazitní větve, tedy vlky, potřebné větve vhodně zakrátit, řezat těsně u kmene či větve, aby nezůstávaly špalíky atd., to je dobré pro stromy. Ale další zásada, ta životně důležitá, je dbát na bezpečnost. Chce to mít ochranné brýle, pevné rukavice, dobré boty a hlavně šikovného pomocníka!
Autor: Josef Duben