Kdo ví, zda se letos naplní rčení „studený máj, v stodole ráj“. Zatím tedy byla studená druhá půlka dubna. Těch několik mrazivých dnů velmi připomínalo květnové ledové muže. Omrzly již rašící ořešáky, ovocné stromy, keře, jahody i vinohrady. Že touto dobou mrzne, ale není až tak neobvyklé, když se to dostalo do pranostik. Například: „Co naroste před svatým Jiří, to zmrzne.“ Ano, a tak tomu bylo i letos. Příroda se probudila o měsíc dříve, vždyť i šeříky již odkvétají.
Ale jestli bude letos všechno takhle rychlé, přijdou dříve i letní horka? Zaútočí dříve slimáci? A dříve se objeví na listech mšice, padlí, rzi a plísně, a kdovíjací další škůdci? Věštit si netroufám, ani na tak krátkou dobu, snad si mohu jen fandit, že jsme připraveni. Nádrže na dešťovou vodu jsou plné, na zahradě zakořeňuje nový polokmen jedlého jeřábu, ano, pro větší zastínění. Ale zatím nám stín zajišťují hlavně dva ořešáky, momentálně omrzlé, doufám, že obrostou. Dále veliká jabloň a vysoká třešeň… Tak krásně kvetly, ale budou plody?
A také už mám připravené různé přípravky na škůdce, Radivit do kompostu, zeminu na přesazování, no a samozřejmě hnojiva. Tak si říkám, že nás nemůže nic moc zaskočit. Ale kdo ví?
Autor: Josef Duben