Že se toto rčení obvykle používá trochu jinak? Ano, prší-li a máme-li slunce v zádech, můžeme spatřit duhu. No, počátek podzimu zpravidla doprovázejí deště, jenže bývá zataženo a na duhu člověk ani nepomyslí. No a než zahrada trochu oschne, je čas na přemýšlení. Dívat se na ni z oken a popřemýšlet, co se ještě na podzim stihne, co udělat nejdříve, a čím si ji vylepšit na jaře.
A když prší déle, je pořád co dělat i doma. Připravit lísky na sklizeň ovoce, a třeba také padaná jablka nějak zpracovat. Nyní už to nejsou taková ta drobná tvrdá jablíčka, letní propad. Podzimní padančata už stojí za to vykrájet a udělat si rychlý kompot s hřebíčkem. Anebo je oloupaná rozvařit, buď samotná, nebo s nějakým drobným ovocem, s ostružinami, s jeřabinami apod. Rozvařit či vlastně podusit nakrájená jablka, přihodit několik hrstí tu ostružin, tu jedlých jeřabin. Dodá to barvu i chuť. A samozřejmě přidat cukr. Pár skleniček takové dobroty se v zimě bude hodit. Říkám dobrota, protože vlastně nevím, jak ji nazvat. Džem to asi není, marmeláda také ne, tak rozvárka? Asi tak. To je pro ty, kdo mají rádi něco lahodného do jogurtu nebo na chleba.
Kdo má k snídani radši míchaná vejce, nechť si pořídí slepice, a kdo šunku či slaninu, tak to asi nejlépe vyřeší u řezníka.
Autor: Josef Duben