Je zajímavé, jak snadno tito malí škůdci unikají pozornosti. Člověk jde zahradou každý den, často několikrát stejným místem, a najednou se podívá do keřů rybízů nebo do korunky švestky: kde se tu vzaly? Včera tu ještě nebyly!
Ano, je to tak. Objevují se velmi rychle a také se velmi rychle množí. Mšice mají také mnoho nepřátel, proto jsou také tak plodné, aby do zimy stihly tolik generací, aby zase napřesrok měl kdo v zahradě škodit. Pravda, člověk jim také připravuje hotové hody. Předkládá jim mladé rostlinky s tak krásnými šťavnatými lístky. Kdybychom pěstovali jen staré keře a stromy a občas nějakou bramboru a řepu, nemuseli bychom si dělat tolik starostí…
A jak na mšice? Nejdřív sledovat situaci a při prvním výskytu na ně skočit! Samozřejmě pomohou larvy slunéček a ptáci, ale často je to nad jejich síly. Na mšice jsou dobré postřiky z různých výluhů, například účinný je z kopřiv. Dobrý je také výluh z vratiče, to je ta rostlina, která leckde až přespříliš bujně žlutě kvete. Na rozdíl od kopřivového výluhu, který se dělá za studena, tak na ten vratičový se květy mají zalít horkou vodou. Výluhy je třeba připravovat a aplikovat opakovaně. A především na spodní strany listů a do paždí listů, kde se mšice rády skrývají a také tam radostně sají. Velmi šikovné jsou postřiky vyráběné na přírodní bázi, které jsou účinné, přestože jsou šetrné. Vůbec to nemusí být protimluv.
Není také marné sledovat pohyb mravenců, jsou totiž nápadnější než mšice. A přitom se pohybují kolem nich. Však je vlastně skoro pasou. Rozhodně sají jejich ehm… A nosí si je na ty nejlepší lístky.
Autor: Josef Duben