Ačokča (Cyclanthera pedata) je jednoletá popínavá rostlina s dlaňovitými listy. Ačokču pěstovali už dávní Inkové, jako zeleninu ale i léčivku. Možná jste již ochutnali zelené plody podobné trochu okurce a trochu paprice. A přesně tomuhle popisu odpovídá jejich chuť.V zelených plodech je bílá vatovitá dužina, ve které je uprostřed několik černých semínek. Ta jsou velmi tvrdá a před konzumací se musí vyjmout. Mladší plody jsou křehké a dají se konzumovat čerstvé, starší se, po vyjmutí semínek, hodí k tepelné úpravě.
A pěstování? Ačokča se pěstuje ze semen, nejlepší je rostlinky předpěstovat, stejně jako třeba okurky či papriky, a vysazovat až ve druhé půli května, kdy už opravdu nehrozí mrazíky. Nebo se dají vysévat přímo do půdy, ale také až koncem května. Jen pozor na slimáky, těm sazeničky opravdu chutnají.
Ačokče se daří na jižní straně, potřebuje teplo po celý den. Rostlina vyžaduje humózní, propustný substrát, musí se vyvazovat a je náročná na živiny a zálivku.
Dobře rostoucí ačokča plodí hojně a dlouho, tedy do prvního mrazíku. Ten ji zničí.
Ve vztahu k ačokče se lidé dělí na různé tábory, jedni ji mají rádi ve všech úpravách, jiní jedí jen ty malinkaté syrové, které prý mají dobrý vliv i na hladinu cukru v krvi, a někomu nechutná vůbec.
Za zkoušku ale rozhodně stojí.
Autor: Zuzana Pavelková