O tom, že žížaly nespí a nelení, je možné se přesvědčit zejména za vlhkého podzimu, jako letos, anebo pak až na jaře, když sejde sníh.
Právě nyní, kdy se už po trávníku moc neběhá, si nelze nevšimnout charakteristických malých hromádek zeminy, kterou žížaly vytlačují na povrch. Vypadají jako protlačené tvořítkem na vánoční cukroví, ale je to výsledek jejich činnosti, kdy pojídají různé rostlinné zbytky a to, co po trávení zbude, tak to jsou ty hromádky. Za tuto činnost, kdy provrtávají půdu, provzdušňují ji a zatahují budoucí humus do větší hloubky, a tím přispívají k obměně půdních vrstev, je mají zahradníci rádi. A když si žížaly nedají pozor, mají je rádi i kosi.
A nyní, na podzim, když už má majitel zahrady hotovo (já tedy ještě úplně nikoli), vůbec není od věci trávník prohrábnout a tyto výsledky žížalí činnosti zapravit do trávníku. Pravda, na jaře se začne znovu, ale nyní to zafunguje jako podzimní přihnojení a navíc si člověk nenašlape zeminu a nenanosí si ji domů.
Autor: Josef Duben