Po zkušenostech z předchozích let se zdá, že i letos bude určitě několik týdnů v létě suchých. Jestli ovšem ne více. Jak se na ně připravit, aby trávník zůstal pěkný, nebo aby aspoň vůbec přežil? Již na jaře je nutné počítat se suchým létem.
Tam, kde je setrvalý nedostatek vody, je dobré vůbec uvážit, zda trávník zakládat. Když už, tak jen na místě, kde nebude zatěžován a bude spíš pro okrasu. A na místech extrémních (příliš suchých, vypražených, zatěžovaných) přemýšlet o jiné výsadbě.
Je dobré si uvědomit, co se od trávníku očekává. Má mít spíše estetickou funkci nebo bude místem ke hraní? Pokud jde o to, aby na podkladu něčeho pěkně zeleného vynikaly solitéry keřů, stromů nebo stavebních prvků, je možné trávník sekat méně často, aby byl vyšší. Potom také tak snadno nevysychá. Trávníku na krátko je třeba se věnovat více. Provzdušňovat, tj. hrabat, dbát, aby půda nebyla příliš zdupaná, jen tak je schopná přijímat vodu, a to i z rosy.
Právě nyní, zjara, se také dobře dobývají plevele. Ale nemusí se to brát moc vážně. Různé plazivé byliny jako popence či jetelíčky se špatně likvidují a přitom vlastně půdu docela dobře pokrývají. Problematické plevele jsou zejména ty, které tvoří přízemní růžici listů, které trávník „vyléhávají“, jde zejména o pampelišky, jitrocele nebo kokošky.
Takže zalévat, hrabat, plít a modlit se, aby nebyla taková sucha.
Autor: Josef Duben