Podzim je, když… Když opadají listy, vítr duje prázdnými korunami stromů a při odpolední kávě člověk náhle zatouží mít na knihovně, na stolku či u okna nějaké pěkné podzimní aranžmá.
Včas nastříhané větve s šípky, usušená květenství hortenzií, nejlépe se hodí Hydrangea arborescens nebo paniculata, různých trav… Á, trav, a co takový orobinec? Ano, orobinec, to je ta rostlina, která roste divoce u rybníků nebo vodních toků, ale také se pěstuje, a ve více druzích. Najdou se mezi nimi druhy méně vzrůstné, vysoké jen pár desítek centimetrů, ale i ty, které dorůstají až ke dvěma metrům. Orobince rostou na březích vod a mají zajímavou vlastnost: velmi dobře snášejí poklesy vodní hladiny. Konec odbočky, zde je příhoda:
Zatoužili jsme před lety po takových krásných tlustých klasech orobince, kterým se obecně říká „doutníky“. V době vegetace se objeví válcovitá tuhá květenství, zelená, hnědnoucí a na podzim a v zimě jsou zcela hnědá a suchá. Ke konci zimy pukají, a semena se uvolňují, to mi bylo známo. Jak tomu zabránit? Prý pomůže postříkat suché květenství lakem na vlasy! Snadná pomoc, žena zakoupila nejlevnější lak nejmenované značky a doutníky jsme nastříkali. Ještě do Vánoc bylo vše v nejlepším pořádku. Ale v únoru to s námi již jeden doutník nevydržel. Co se to stalo? Praskl. Z praskliny vykouklo cosi chuchvalcovitého, jakási vlna se seménky, začala bubřet a chystala se v kaskádách zaplavit koberec. Co s tím?
Zvolal jsem: „Otevřete okno!“ Jemně jsem aranžmá popadl a zavolal z okna do parku: „Pozor tam dole!“ A již se doutníky snášely ze třetího patra dolů. A honem zavřít! Běžel jsem je uklidit, a překvapilo mě, že cestou se rozpukaly i ty ostatní. Byla to defenestrace na poslední chvíli.
Takže doutníky na výzdobu domácnosti moc nedoporučuji, i když možná s lepším lakem na vlasy… No, my to ale určitě zkoušet nebudeme. Navíc už nebydlíme u parku.
Autor: Josef Duben