Asi nejlépe na tom jsou ti, kdo si mohou postavit, nebo přímo zasadit, vánoční stromek, a je jedno, zda smrček, jedličku nebo borovici, před okny v zahradě. Tam také nejdéle vydrží, a pokud je na něm i něco k snědku, přiletí i živé ozdoby. Ale pravda, ne každý tuto možnost má.
Proto se každoročně objeví otázka, jaký stromeček pořídit. Živý? Umělý? Anebo v květináči a pak jej buď vrátit (některé firmy tuto možnost nabízejí), nebo vysadit? Všechno má svá pro a proti. Z umělého nic nepadá, ale živý je přece jen živý, a voní. Někdo řekne, že je škoda plundrovat lesy. Jenže mladé stromky pocházejí buď z nutného průřezu, nebo ze speciálních plantáží. Takže o nějakém drancování lesa nemůže být řeč. Jak se poznají? Ty z průřezu jsou takové normální, prosté, nebývají moc pravidelné, ale tato přirozená krása má něco do sebe. Stromky z plantáží často pocházejí z ciziny a jsou tak husté, že se na ně pomalu ani ozdoba nevejde. A kmínek malého stromku, bývá tak tlustý, že se musí do stojanu pracně seřezávat.
A komu se nechce pořizovat stromek, může se spokojit s větvemi. Budou také pěkné. Ono je dobré si uvědomit, že kvalita a smysl Vánoc netkví ve velikánském vánočním stromku, blikající výzdobě a kupě různobarevných dárkových balíčků. Smyslem Vánoc je někoho obdarovat, to ano, a stačí často maličkost, ale také poděkovat za všechny dobré věci a dary, které jsme za rok obdrželi.
Autor: Josef Duben