Asi každý ví, jak vypadá lichořeřišnice, lidově zvaná řeřicha, má krásné cihlově červené nebo okrově žluté květy zakončené ostruhou, nebo to může někomu připomínat cíp kápě, proto se jí také někdy říká kapucínek. Je oblíbená do truhlíků, do záhonů. Ale hodí se také do kuchyně, například do salátů, a využívá se i jako léčivka. Bohužel ji mají rádi i všemožní škůdci.
Vždy mě ale zajímalo, jak přišla k tak krkolomnému jménu „lichořeřišnice“. Jako kdyby nestačila o malinko méně krkolomná řeřicha. Zřejmě proto, aby se odlišila od opravdové řeřichy. Jako že to je taková nepravá, tedy lichá řeřicha? Asi ano. Nicméně i řeřicha setá se pěstuje, zejména jako zdroj vitamínů, kdy se sklízejí na mladých lodyhách první zelené lístky.
Ovšem dnes, při pohledu na náš truhlík s výsevem, mě napadalo, jak to s tou lichořeřišnicí může být. Vysejete do truhlíku semena, a hle, vyroste jen jedna, jen jedna rostlinka, tedy lichá. I když se nabízí otázka, co kdyby vyrostly dvě, šlo by o sudořeřišnici? My to máme vyřešené. Nám vyrostla pravá lichořeřišnice. Doufám, že vydrží, proto ji necháme raději jen v květináči, aby nám ji nesežrali škůdci. Mšice, dřepčíci a slimáci se na ni určitě jen třesou. Ale já jim dám!
Autor: Josef Duben