Hrdlička divoká je čím dál vzácnější a stále jí ubývá, a proto ji vybrala Česká společnost ornitologická za letošního „Ptáka roku“.
Každoročně se ornitologové snaží upozornit na nějakého našeho ohroženého ptáka. Není to nakonec tak těžké, protože ohrožení jsou téměř všichni. Loni byl ptákem roku sýček. Hrdlička divoká je, na rozdíl od sýčka, tažný pták, ale podobně jako on je vázána na kulturní zemědělskou krajinu, s loukami, remízky, mezemi, stromy, na krajinu pestrou, kde je také voda. Takovou krajinu však u nás hrdlička divoká už nenachází.
A že jste hrdličky zrovna včera viděli a slyšeli? To rád věřím, jenomže to byly hrdličky zahradní, původem z Asie, které se v Evropě, nejdříve na Balkáně, objevily až počátkem dvacátého století, a u nás až kolem roku 1940. Jsou považovány za invazní druh.
Jestlipak naši potomci budou ještě chápat Máchův Máj, kde v háji „k lásce zval hrdliččin hlas“?
Autor: Josef Duben
Foto: David King – originally posted to Flickr as Turtle Dove outside my Window – תור מצוי, CC BY 2.0