Letos bylo možné si zase ověřit, co všechno trávník vydrží. Po podivné zimě a suchém předjaří nevypadal valně, byl suchý, místy až skoro hnědý. Ale teď by leckdo řekl, že když je trávník téměř zcela hnědý, že má namále, ale nemá, odpočívá. Jen tak se dá vysvětlit, že stačilo zavlažit, lehce pohnojit, a trávník krásně ožil.
Tak dobrá, ožil, a co dál? Již sekat, a jak? S jarním sekáním je lepší počkat, až se trávník zapojí a trochu zahoustne, až je vysoký kolem deseti centimetrů. A nestačí měřit nějakou parazitní trsovou trávu, jakou je třeba ježatka kuří noha, ta je vždycky vyšší.
Trávník je dobré sekat tak na polovinu, na výšku kolem pěti centimetrů. Sekání na příliš „nízkého ježka“ není moc pěkné, a hlavně nikdy není jasné, jak to bude se srážkami. Takže přílišné vyholení, to by mohla být rána, ze které by se rostlinky těžko přetěžko vzpamatovávaly. První posekanou trávu je lepší sbírat do koše, popřípadě shrabat, a zkompostovat. A nezapomenout prosýpat zeminou. Na mulčování ještě přijde čas.
Ale zatím je pořád ještě čas na nápravu zimních škod, hrabat, provzdušňovat, hnojit, zasypávat propadliny. A jak se oteplí, dosívat.
Autor: Josef Duben