A možná již i po druhé. Jaro je opravdu rychlé a snad nejvíc je to vidět na probouzejících se pupenech stromů, na prvních listech, květech, a pak také na rychle rostoucím trávníku. Možná, že někdo pomalu ani nestihl trávu po zimě pořádně prohrabat, a už to je na sekání…
Ale nic není ztraceno, hrabat trávník je stále možné. Než se ale člověk pustí do sekání, bylo by dobré se podívat, jakými novými druhy plevelů se letos trávník zazelenal. Kdo má na svém pozemku trávník již delší dobu, asi potvrdí, že se vždy na jaře diví, kde se vzalo tolik kokošek, a nejde pouze o klasickou kokošku pastuší tobolku se silným kůlovým kořenem. Nebo kolik pampelišek, různé druhy ptačince, rdesno, popenec, a tak by se dalo pokračovat. Například na krajích trávníků se to zelená husími nožkami (spíš je známá jako bršlice kozí noha), žindavou, dříve oblíbenou léčivkou, ale třeba i kopřivami, hluchavkami, mléčem, starčekem, svízelem, atd. Právě nyní je dobré, když už ne úplně, to asi nejde, tak aspoň zhruba plevel plít. Právě nyní se dobře vytahuje i s kořínky.
Ani sekání nemá plevel rád. Daly by se použít různé herbicidy, tedy herbicidy na dvouděložné, protože plevely jsou na rozdíl od trav dvouděložné. Může to však mít nečekaný efekt. Často se po jejich použití majitel zahrady diví, jak trávník „vyplešatěl“. Ano, zůstanou jen ty pravé čisté trávy, ale kolik zeleně zbude, když zmizí všechny ty drobné plazivé plevely, jako například rozrazil, popenec či jetelíček? Lepší je časté sekání, to jim neumožní se moc rozbujet. A ostatně je i dobře, když trávník není složen pouze z trav (tedy pokud nemluvíme o golfovém hřišti). Občasná sedmikráska či jetelíček nevadí, navíc jsou jejich kvítky i pastvou pro včely a čmeláky nebo pro včelky samotářky.
Autor: Josef Duben