V zahradě, kde jsou ovocné stromy, je právě nyní čas se rozhlédnout, jak co dozrává. Letní jablka jsou již sklizena, ale rané odrůdy, na ty už je pomalu čas. Švestky už budou také sklizeny, na třešně či višně už člověk pomalu zapomněl, že vůbec kdy nějaké měl. Podobné to bude s rybízy a angrešty.
Je však čas ostružin i stále plodících jahod. Komu je to málo, nebo je letos nemá, lze doporučit procházku do polí, pokud tedy mezi lány najde nějakou mez, anebo k lesu. Už se pěkně červenají šípky. Natrhat si je na čaj a nemuset se spoléhat na „čaj z pytlíku“, to je přece docela dobrý nápad, ne? Ano, já vím, nejde o čaj, v případě šípků, máty, meduňky nebo slupek z jablek, to nejsou čaje ale odvary. Tento pojem se však běžně moc nepoužívá, je vyhrazen spíš pro léčebné účely. Čaj je však opravdu správně pouze z lístků čajovníku.
Z šípků se dá také dělat zavařenina, ale ta práce! Jak by to popsala Magdalena Dobromila…Vezmi malý nožík, rozkroj šípek a vyjmi jím chlupatá jadérka atd. Ale asi to opravdu jde. Sousedka takto zpracovává šípky, ale ty z keře růže svraskalé (Rosa rugosa), ty jsou přece jen trošku větší a dužnatější.
Obdobně se dají trhat a využívat hložinky, červené plody hlohu. Ale mně tedy chutnají lépe čerstvé, na podzimním výletě.
Ano, sklízet se dá doopravdy i za plotem. A nemyslím tím u souseda.
Autor: Josef Duben