Některé druhy zeleniny se mohou, nebo i musí, pěstovat z přímého výsevu, například mrkev. Zemina na připraveném záhonu by měla být kyprá, vzdušná, dostatečně vlhká, drobtovité strukrury a hlavně dobře zásobená živinami. Nejlépe se toho dosáhne přidáním kompostu, popřípadě přihnojením.
Jiné druhy, zvláště ty choulostivější, nebo ty, které se pomalu vyvíjejí, je lepší předpěstovat a sazenice vysazovat až v pravou chvíli. Pro předpěstování je vhodné pařeniště, ovšem péče o ně je dosti náročná. Existují různé konstrukce pařenišť, nejjednodušší je foliový tunel, jehož konstrukce se dá koupit a jednoduše sestavit. Pařeniště je třeba doplnit zeminou, urovnat, vyznačit a označit si řádky. Výsevy se musí neustále kontrolovat, pařeniště pravidelně větrat, zalévat, vzešlé rostlinky protrhávat nebo přepichovat.
Kdo potřebuje jen pár sazenic, může si vypěstovat sadbu doma. Pro domácí předpěstování postačí plastové kelímky, ale dají se i koupit různě velká minipařeniště či miniskleníky. Pokud zvolíte kelímky, nezapomeňte do dna kelímku udělat otvor, aby zem nebyla přemokřená a nekysla. Do kelímků stačí nasypat kvalitní dobře vyzrálou zeminu a urovnat ji.
Velká semena se vysévají jinak, než malá. Velká se vloží do kelímku maximálně tři až čtyři a zasypou se zeminou. Drobná semínka se nezasypávají vůbec, postačí je přitlačit. Pro přesazování je nejšikovnější sadba v rašelinových květináčcích (tzv. jiffy-pots), v nichž už sazenice zůstanou, a nedochází k poškození kořenového balu.
Pomalu klíčící druhy semen je dobré nechat naklíčit, to platí například pro pastinák, hrách a fazol. Některá semena potřebují k vyklíčení specifické podmínky. Pokud nebudou mít dost tepla nebo světla, růst se pozastaví. Všechna drobná semena klíčí na světle, proto se vysévají na povrch půdy. Větší semena, např. jaterníku (Hepatica ), čemeřice (Helleborus) nebo bramboříku (Cyclamen), naopak vyžadující při klíčení tmu, proto musí být zakryta, ať už zeminou nebo jiným krytem. Semena některých trvalek, např. upolínu (Trollius) nebo zvonku (Campanula), dokonce potřebují, tzv. přejít mrazem, proto se vysévají do volné půdy na podzim, ale vyklíčí až následující jaro.
Jakmile klíčící rostlinky povyrostou, potřebují už všechny dostatek světla a vzduchu. Při nedostatku světla rostlinky blednou, vytahují se a snadno podléhají různým chorobám, nejčastější je padání klíčících rostlin. Výsevy je dobré pouze rosit, a ne studenou vodou, nezbytné je udržovat dostatečnou vlhkost vzduchu. Výsevy v kelímkách je též možné přikrýt tabulkou skla, tu je však třeba často a velmi opatrně obracet a otírat, zvláště u drobných semen, aby voda nestékala po skle a jemný výsev nerozplavila.
Ale veškerá sadba se samozřejmě dá koupit, nejlépe ve specializovaných obchodech, jenže pak už tam chybí ta radost, že se povedlo probudit semínko k životu, a nemůžete ani sledovat, jak se přeměňuje v dospělou rostlinu.
Autor: Zuzana Pavelková