Nejen na jaře se ovocné stromy upravují. Dobrý je i letní řez, ale ne každému se chce do větví v krátkých kalhotách a tričku. Avšak stojí to za to, jednak se stromu trochu uleví, jednak vypadá najednou upraveněji, jako od holiče. A pro peckoviny to je vůbec ideální čas, rány se v tomto ročním období dobře zacelí. Kdo po očesání třešní a višní tyto stromy prostříhá, popřípadě trochu sesadí korunu, ví, o čem mluvím. A jak moc? Asi tak, jak říká náš známý zahradník Adam: Na první pohled by nemělo být patrné, že je strom prořezaný. A platí to i u dost zásadní úpravy stromu staršího.
O radikálním řezu je možné nyní uvažovat u peckovin, a také je dobré, že už nebude třeba prořezávat na jaře. U jádrovin, například jabloní či hrušní, se vystříhávají vlky, ale do starého dřeva je lepší moc nezasahovat. A když, tak ránu ošetřit voskem. Na větší úpravu koruny je nejlepší předjaří, kdy je navíc do koruny také dobře vidět.
Platí to i u ořešáku. Sice se více doporučuje letní řez, zejména také různě zakroucených vlků, ale s ohledem na utváření koruny lze zkusit řezat na jaře. Ovšem v trochu jinou dobu než jabloně. Až tak v květnu, kdy jsou už vyrašené letorosty tak kolem sedmi centimetrů. Mám vyzkoušené. Ořešák „neteče“ a rány se dobře hojí. Po letním řezu totiž druhé vlky mohou zjara víc namrzat a namrzne i staré dřevo. Hovořím zejména o mladších stromech, tak do 25 let. Samozřejmě lze ořešáky neřezat a korunu pustit, ale ne každý si může dovolit mít na zahradě dvacetimetrový strom.
Takže nebát se řezat, ale nejdřív se přesvědčit, zda je vhodná doba.
A co s prořezanými větvemi? Nastříhat na topení, to není špatný nápad a v zahradním přístřešku to i pěkně vypadá, ne?
Josef Duben