Může se to zdát jednoduché, koupím stromek, udělám díru, šup s ním do ní a no, ano, zalévat, to se musí…
Ale není to tak jednoduché. Kdo nedával při biologii pozor, by si měl uvědomit, že při každém zacházení se živými organismy,
a to jsou i rostliny, musí respektovat jejich potřeby.
Ale zpátky ke stromkům. Nejlépe se sázejí na jaře, dokud ještě nevyrašily pupeny, nebo na podzim, když už opadaly listy. To platí zejména u stromků prodávaných volně.
U kontejnerovaných se to nemusí dodržovat tak striktně, nicméně i tyto je lépe vysazovat nevyrašené.
Ovšem než se zájemce vydá nakupovat
do ovocné školky či zahradnictví, udělá dobře, když se porozhlédne po okolí své zahrady,
co a s jakým úspěchem pěstují sousedé. S jabloněmi, hrušněmi a švestkami velký problém nebývá, ale s třešněmi či višněmi už kolem tisíce metrů nad mořem raději nepočítat.
Meruňky a broskvoně, ty už jsou mnohem teplomilnější a mohou mít problém i v nižších polohách, už tak kolem čtyř set metrů nadmořské výšky, zejména v blízkosti vodních toků anebo v tzv. mrazové kotlině. Přízemní mrazíky se často táhnou v pruzích, širokých třeba deset až dvacet metrů, a soused vedle již je nezaznamená.
Ale pro všechny ovocné stromy lze zopakovat docela známé doporučení: vybírat domácí odrůdy, a nejlépe ze školek ve stejném kraji, ze stejných klimatických podmínek.
A teplomilné ovocné stromy, broskve a meruňky na rizikovějších stanovištích raději k jižní nebo západní zdi.
A o samotném vysazování zase příště.
Autor: Josef Duben