Konec odpočinku! Dost jsme se za kamny zahřáli, je čas vyrazit do zahrady nebo pod zahradu s pilkou! Podle počasí nastává zhruba koncem února ten pravý čas promyslet jarní řez ovocných i jiných stromů, ale již nyní se dají řezat vrby. Všechno najednou by se pak nedalo ani stihnout. Připomínám, že vrb je celá řada, uvádí se, že více než 300 druhů.
Na zahradách se vrby najdou, zejména na těch větších, a to spíš ty, které jsou atraktivní svým habitem, jako tzv. vrby smuteční, nebo vrby s kmínky skoro bonsajovitě zakroucenými. Vrby se dají řezat stále, to ano, přežijí i řez v létě, ale ideální to není. Nejlepší je to v předjaří. U okrasných vrb se provádí řez podobně jako u stromů ovocných, jen s tím rozdílem, že zde je hledisko pouze estetické a že se doporučuje je řezat až po odkvětu.
Ale ty naše běžné vrby, které zdobí krajinu a zejména břehy potoků a řek, tak ty se řežou „na hlavu“, jen tak budou vypadat jako ty z Ladových obrázků. Vodník, pravda, na ně neusedá, ale ptáci v loňské korunce zahnízdí rádi. Tím naznačuji, že ani tyhle vrby není třeba řezat každoročně, ale tak ob rok, ob dva. Získá se tak báječná tyčovina, která poslouží jako podpůrné tyčky k rostlinám. No a když doslouží, skončí v kamnech. Ale ze silných dvou až tříletých větví se nařeže dost polínek na topení rovnou.
A jak vrbu řezat? Tenčí větve stříhat nůžkami či řezat pilkou, na ty silnější je lepší pila motorová. A řezat těsně u kmene, aby nezůstávaly pahýlky, časem řez dost zásadně komplikují. Větve občas odskakují, proto to chce pevné rukavice a ochranné brýle!
Autor: Josef Duben