Rajčata jsou základním sortimentem v nabídce oddělení zeleniny a ovoce každého supermarketu, přesto asi málokdo odolá touze po vlastních. Rajčata ze záhonu, ale třeba i z květináče, nebo z pytle se zeminou na balkoně bytu, ta mají jinou chuť! No, mají, a je to nejen přímým sluncem, ale i osobní péčí.
Komu se podařilo letos trochu liknat, nebo spíše si trpělivě počkat a vysadit sazenice až po půlce května, tj. letos nejen po „ledových mužích“, jak se doporučuje, ale až po kroupách, už může obdivovat, jak pěkně rostou. Na vzdušné propustné půdě, bohaté na humus, nejlépe čerstvém kompostu, prosperují výborně. Těm vzrůstnějším, tyčkovým, je třeba připravit podporu. Vhodné jsou třeba hůlky z prořezané lísky, vrby, nebo bambusu, které se po sezoně dají šikovně využít pro zátop v kamnech. K přivazování se asi nejlépe hodí vázací páska, ta se na rozdíl od provázku nezařezává do stonků. A vázat pěkně do osmičky, překřížení mezi tyčkou a stonkem. A teď je pravý čas vyštipovat fazochy, tj. výhony vyrůstající z paždí, které rostlině berou sílu, a navíc se posléze často vylamují. Ovšem rajčata také potřebují přihnojovat a pořádně zalévat. Nejlépe ráno nebo navečer. Přes den to nemá smysl, voda by se rychle vypařila bez užitku.
Keříčková rajčata balkonová pěkně rostou a dobře se vyjímají v květináčích či truhlících. Ale pozor, když je parno, potřebují přes poledne do stínu. Ale až se začnou červenat, to bude paráda!
Autor: Josef Duben