Proč bychom měli hnojit rostliny na zahradě, když ty v přírodě žádné hnojivo nepotřebují? Omyl, potřebují, jenže ho dovedou samy získávat ze spadaného tlejícího listí, opadaných květů apod., tedy z biologického odpadu rozkládaného pomocí půdních mikroorganismů. A navíc od volně rostoucích rostlin nikdo nečeká závratnou plodnost či velké přebohaté květy. Jenže právě k tomu byly vyšlechtěny rostliny, které se pěstují v sadech, parcích a zahradách. Ale zde se biologický odpad nenechává ležet, nebyl by příliš vzhledný.
Všechny rostliny však potřebují pro zdravý růst a vývin základní živiny. Proto je důležité před setím či sázením půdu dostatečně zásobit, obohatit, nejlépe zapracováním kompostu. Rostliny pak přijímají z půdy živiny, tedy soli, rozpuštěné ve vodě. A když se původní zásoba vyčerpá, pak už je nezbytné hnojit.
Kdy a čím hnojit?
Blíží se jaro, a to je potřeba přihnojit opravdu téměř všechno.
Listnaté i stálezelené dřeviny, živé ploty, konifery, ovocné stromy i bobuloviny (rybízy, angrešty apod.), růže a trvalky. Ale i azalky, hortenzie a rododendrony. Jen takový trávník a jahodníky postačí hnojit až v dubnu.
Ke stromům a keřům stačí přihrnout kompost, jinde je lepší hnojivo, raději organické. A dávkovat vždy podle doporučení na obalu. Nejlepší je používat hnojiva speciální, na růže hnojivo pro růže, na konifery pro konifery apod. Nejdůležitější však je to dodržet u rostlin kyselomilných, jako jsou rododendrony, hortenzie či azalky. Ty ocení i přisypání rašeliny.
Autor: Zuzana Pavelková