Proč nepěstujeme plevel, když tak hezky roste? Jak jsou udatné kokošky, pampelišky, bršlice, ptačinec! A ještě ke všemu je většina z nich jedlých a i chutných, jako třeba sedmikrásky. Problém zásadní ale je, že plevely nesnášejí jiné rostliny vedle sebe a utlačují je, ukázkové jsou jitrocele – chudokvětý, prostřední a větší (kopinatý je léčivka). Tak tedy, hurá na ně!
Ovšem jak se plevelů zbavit, když jich je tolik druhů, a všechny mají tak velkou schopnost odolávat, vytrvávat na stanovištích, rozmnožovat se spoustou semen anebo oddenky apod. Jsou to například zmíněné různé druhy pampelišek, ale i bršlice a jetelíčky. Kokošky vsázejí na velkou proměnlivost habitu, na úrodné hluboké půdě v záhonech jsou obrovské po kolena, na suchých a namáhaných místech vypadají jako suchomilné, div ne skalkové, rostlinky. Ale všechny produkují obrovské množství semének. Ptačinec žabinec se tváří jako křehounký chomáček, který se jen stěží drží při životě, a vlastně ani nemá žádný stonek, natož kořínek. Ale jak se ho člověk pokouší zbavit, jen potrhá část porostu, a jemného stonku přecházejícího do nitkovitého kořínku si ani nepovšimne. A hle, po týdnu se ptačinec zase hezky zazelená.
Kromě rukou a speciálních vyrývacích lopatiček je možné použít herbicid, třeba Finalsan, který je šetrný, účinná látka je kyselina pelargonová. Finalsan ve správné koncentraci, podle návodu, a aplikovaný na list, plevely hubí. Již po 24 hodinách je patrné, že působí. Poničené rostliny se dají snáze vytrhnout. A výhodou je, že vytržené rostliny, i ošetřené, je možné kompostovat.
Autor: Josef Duben