Sýčkovo volání se přepisuje jako táhlé půůůůjď, půůůůůjď. Kdo ale tuto maličkou sovičku slyšel volat, může mluvit o velkém štěstí. Sýčků totiž rapidně ubývá, bylo by tedy spíš na místě na ně volat: „Přijď, sýčku, přijď!“ A možná se jen nespokojit s voláním, ale připravit pro ně soví budky.
A proč píšu zrovna o sýčkovi? Protože právě letos zvolila Česká společnost ornitologická sýčka obecného „Ptákem roku“, aby připomněla, že tento pták patří do krajiny obydlené člověkem a navíc může být člověku prospěšný, loví totiž zejména drobné obratlovce a hmyz.
Dříve žil sýček v dutinách stromů, posléze se přestěhoval do blízkosti člověka, kde snáze nacházel potravu. Dnes ale vhodných budov ubývá, staré se rekonstruují a u nových se se sýčky moc nepočítá. A navíc je v okolí lidských obydlí pro sýčky spousta nebezpečí. Ornitologové upozorňují na otevřené nádrže na vodu, bazény a sudy pod okapy, kde se zhruba pětina sýčků utopí. Doporučují do nádrží vkládat plováky, stačí dřevěný špalík, anebo je, pokud to jde, raději zakrýt.
Právě při instalaci nádrží na dešťovou vodu je dobré počítat s malými neplavci, jako jsou právě sýčci, ale utopení hrozí i hlemýžďům, ještěrkám, hmyzu, ba i domácím mazlíčkům. Pamatujme na ně!
Autor: Josef Duben