Je až s podivem, že přes letošní suché léto na stromech nějaké ovoce zůstalo, jablka, hrušky i švestky. I když propad byl velký. Jen ty nejlepší plody se dokázaly držet.
Co ale s těmi spadlými jablky, zejména nahnilými, popřípadě moniliózními? Spadlá nezralá, například sražená větrem, ta lze použít při přípravě různých zavařenin, jsou dobrá jako zdroj přirozeného pektinu. Vykrájet, oloupat a použít. Ale ta nahnilá či s moniliózou? Stále panují obavy, zda je možné je kompostovat. Možné to je, ale jedině za podmínky, že se naruší, tj. posekají, kompost musí být dobře založený a prosýpaný, popřípadě také ošetřený urychlovačem zrání kompostu. A výsledkem musí být pěkná zemina bez patrných nerozložených částí. Například monilióza totiž nepřežije zimu bez nemocných plodů.
Problém ale je, když je takovýchto špatných jablek či hrušek z více stromů moc, a to by už musel být hodně velký kompost. Potom je lepší vyvézt je do kontejneru na zahradní odpad, který dnes mají prakticky v každé obci a odváží si jej smluvní kompostárny. Ty si již poradí i s velkou hromadou.
A několik slov ke sklizni? Snad jen základní zásady, například jablka či hrušky „nervat“, nemačkat a odlamovat se stopkou. Pomačkané plody pak mají totiž pod slupkou oschlé otlaky a ty, které mají utrhané stopky, snadno nahnívají. Uložit posléze v chladné temné místnosti, trochu větrané, ale to je snad všechno dostatečně známo. A sledovat podle ranosti, kdy je ovoce ke konzumaci nejvhodnější.
Dobrou chuť!
Josef Duben