A zábavná může být jenom tehdy, když se během ní najde čas na svačinu, kávu a třeba i siestu po obědě.
Potom se také večer najednou člověk až diví, co toho stihl. Uvedu příklad jednoho jarního dne na zahradě. Slunko v předjaří totiž odhalilo, že je potřeba opravit plot, že by bylo dobré na některá místa vysadit jahody, na jiná beztrnné ostružiny. Možná i přesadit nějaký ten keřík. Chce to samozřejmě přípravu. Tedy několik dní předem koupit prkna a pár nových sloupků. Také ty rostlinky, jahody a ostružiny. A potom počkat na pěkný den, nejlépe když je trochu pod mrakem a moc nefouká vítr.
No a pak jsme se do toho pustili. Nařezat prkna, natřít lazurou, připravit dva záhony na jahody, použít dobře propustnou půdu, trochu rašeliny, skrz kyselost, a nezapomenout na hnojivo. Pro ostružiny podobně, pozor při použití kompostu, zda se do něj nedávalo moc vápna, to by tedy ostružinu nepotěšilo. A do budoucna pro ni počítat s nějakou podpůrnou konstrukcí. Místo by mělo být vystaveno východnímu a jižnímu slunci, a bylo by dobře, aby na ostružinu svítilo i západní.
A hleďme, na podzim vysazené kanadské borůvky se zelenají. Co za ně nedat ten skalník, který je pořád ve velkém květináči? Aby je ochránil od úpalu odrazem ode zdi. Tak nakonec i na přesazení keříku došlo.
Jen na ten plot v onen den už nikoli. To už by bylo moc! Jéje! Ještě jsem zapomněl, posekali jsme trávník. Ale na oběd, na siestu, ba i kávu po ní čas zbyl!
Autor: Josef Duben