Sotva se člověk vzpamatuje ze Štědrého dne či Štěpána, už aby se chystal na oslavy konce roku, na Silvestra a pak na Nový rok. A na ta novoroční předsevzetí.
Když je tedy po Vánocích, stromek nehořel ani nevyletěly pojistky, tak ještě pozor na silvestrovské oslavy. Zejména tedy tam, kde jsou zahrady, popřípadě parky. Zaprvé je zde možné způsobit požár, a to i certifikovanou pyrotechnikou, o té domácké ani nemluvě! A za druhé ty rány a světelné efekty plaší volně žijící živočichy. A nejen ty! Takový pes se leká a při venčení se může zaběhnout, ale týká se to i koček. Tato zvířata mají mnohanásobně citlivější sluch než my lidé.
A ta předsevzetí? Po prohýřeném konci roku si leckdo řekne, že už nebude jíst tlusté vepřové, nikdy už nesní husu na posezení, nebude kouřit, pít atd., atd. Takové závazky nebývají k ničemu. Pokud někdo chce pozměnit životní styl, nechť tak učiní po zralé úvaze a kdykoli jindy. Pak to má cenu. Zato když se nezdaří dodržet nadmíru těžký novoroční závazek, člověk je hned na začátku roku zbytečně frustrován.
Pokud si tedy něco plánovat, tak že letos nezapomenu prořezat stromy v předjaří a vysadím včas cibuli sazečku. Už aby to bylo!
Pěkný nový rok!
Autor: Josef Duben