Ještě než přijdou první mrazíky, je nádherné pozorovat, jak se zbarvuje zahrada i okolní příroda. A i náš dům. Objevují se nejrůznější odstíny žluti, červeně, či posléze hnědě. Nezbarvují se jenom listy, ale i různé plody. Mezi nejzajímavější patří jeřabiny, skalník, rakytník, šípky, trnky, bezinky, aj.
Začínají červenat listy jeřábů, aronií, přísavníků, skalníků i javorů, nádherně do zlatova se mění listy kaštanů, lip a bříz. A to jsem jistě na mnohé zapomněl. A proč se listy zbarvují? Jak totiž stárnou, přestává v nich probíhat fotosyntéza, na které se podílí zelené barvivo chlorofyl, ten odumírá a nabývají převahy barviva žlutá, karotenoidy. A tím vzniká ta krása.
Na zahradě se vybarvují třeba i různé jedlé tykve, tj. dýně, hokaida, ale i okrasné tykvičky, které se dají hezky využít jako domácí dekorace. U těch však pozor, vypadají stále pěkně, ale najednou se začnou odspodu rozkládat a mohou udělat ošklivou skvrnu na nábytku. Proto je vždy lepší je umístit na misku či talíř.
A když se mluvilo o těch barevných plodech, automobilisté by si měli dát pozor, kde parkují. Například pod černým bezem bývá od bezinek modro, a nejen od nich, ale také od kosů, kteří si na nich rádi pochutnávají, jejich výkaly jsou pak také modré.
P. S. A pokud někoho zaujalo hned v prvním odstavci, že se zbarvuje i náš dům, tak honem ještě dodám, že je celý porostlý přísavníkem.
Autor: Josef Duben