Copak to je zase za hrůzy? Není možné si jen tak hezky užívat ve stínu při pohledu na kvetoucí či odkvétající růže, floxy, slunečnice, klematisy? Možné to sice je, ale občas je dobré se zvednout a při prvních náznacích problémů podniknout nějaká opatření.
V plné vegetaci na počátku léta se totiž všemožným škůdcům, plísním, rzím a mšicím nabízejí takové možnosti se realizovat, že se někdy až neznají. Mladé listy s ještě jemným pletivem, třeba rybízu, mladé výhony ovocných stromů, zejména švestek, to je něco pro mšice! Ale i my pro ně něco máme! Třeba osvědčený Neudosan, jenže je potřeba ho stříkat tam, kde mšice skutečně jsou. Na rub listů. Nejlépe ráno nebo v podvečer. Silně napadené mladé výhony je asi nejlepší v rámci letního řezu ostřihat a větévky hned nořit do vody.
V zastíněných místech zahrady pak pozor na padlí, náchylné jsou růže, floxy, ale i měsíček. Jsou to ty bílé nevzhledné skvrny. Je dobré myslet na prevenci, úpravu půdy. Opět raději konzultovat se zahradníkem. A málem bych zapomněl na černou skvrnitost, skoro to připomíná povídku od E. A. Poea Maska červené smrti. Černá skvrnitost ohrožuje růže, ale růže jsou růže, mají vyšší nároky, a kdo je pěstuje, měl by si o nich nastudovat více.
Obecně platí, že růžím se lépe daří na slunném a sušší stanovišti. A bohužel je pravda, že když se objeví v zahradě škůdci, napadnou nejdříve růže. To dobře věděli již staří vinaři, a proto na začátku vinařské tratě vysazovali růžový keř jako indikátor přítomnosti škůdců na vinici.