Ořešák královský neboli vlašský je značně vzrůstný strom s mohutnými kořeny, proto se hodí jen do velké zahrady. Poskytuje však nejen výtečné plody, ale i velmi příjemný stín. Pokud se pravidelně řeže, dá se udržet v přijatelné výšce. Plody jsou peckovice se zeleným oplodím, uvnitř je jádro ukryté ve skořápce. Podle tloušťky skořápky se ořechy dělí na kamenáče, křapáče, papírky a polopapírky. Názvy velmi výstižně vystihují charakteristiku skořápky. Nejlepší je jednoznačně polopapírek – lehce se louská, nepraská při přepravě, dobře se i skladuje a má velmi chutná jádra.
V teplejších krajích se uplatňuje ořešák hroznovitý, který je podstatně menšího vzrůstu a má i drobnější plody, tedy ořechy, zato však rostou v hroznech.
Oříšky jsou zas plody lísky obecné, oblíbeného nenáročného keře. Ale i ten vyžaduje prostor, dorůstá až 8 metrů, jak na výšku, tak do šířky. Navíc má velmi aktivní kořenový systém, který negativně ovlivňuje okolní rostliny.
V literatuře se někdy doporučuje jako „drobnější alternativa“ líska turecká. Což o to, oříšky má opravdu menší, ale vzrůstem to je strom dorůstající v podmínkách střední Evropy i dvaceti metrů.
TIP: Ořechy i oříšky nechutnají jen lidem, přilákají do zahrady i strakapoudy a veverky, a to bývá moc pěkná podívaná.
Autor: Zuzana Pavelková