Bez opylení nedojde k oplození, a rostliny nedají plody. Opylením se rozumí přenesení pylu na bliznu a vyklíčení pylu.
Při oplození pak dochází ke splynutí zárodečných buněk, k němuž jsou nezbytné dobře vyvinuté orgány, ale i celkově dobrý zdravotní stav ovocných dřevin, zajištěný zejména správnou výživou. Podle druhů a podmínek trvá celý opylovací proces maximálně 7 dnů.
Ovocné stromy se podle způsobu opylování rozdělují do tří základních skupin.
- samosprašné, u nichž dochází k opylení vlastním pylem – to jsou např. broskvoně, meruňky, některé slivoně, drobné ovoce a skořápkoviny.
- cizosprašné, které k oplození potřebují pyl z jiných stromů téhož druhu, např. jádroviny a třešně.
- přechodné, které mění chování podle klimatických podmínek, tedy pohybují se od samosprašnosti k cizosprašnosti. Sem patří např. slívy, mirabelky a renklódy. Příčiny cizosprašnosti pak bývají různé, většinou morfologické, jako např. malá tvorba pylu, ale mohou být i fyziologické.
Většina ovocných druhů je opylována hmyzem, ale u ořešáku a lísky je pyl přenášen větrem.
Jinak jsou pro opylení velmi důležité včely, opylí až 88 % ovocných dřevin, zbytek připadá na čmeláky, včely samotářky, mouchy a vosy. Proto jsou včely tak důležité a záleží i na tom, jak daleko od stromů jsou úly.
Jestliže ovocný strom krásně kvete, ale pak nedává žádné ovoce, přesvědčte se, zda je v blízkosti vhodná odrůda – opylovač a jestli létají včely. Pokud si chcete vysadit nový strom, např. třešeň, zeptejte se sousedů, jaké mají odrůdy. Při nákupu ve školce nebo zahradnictví vám rádi poradí, jakou odrůdu vybrat. Také v odborné literatuře bývá dostatek informací, které odrůdy se vzájemně oplodňují.
A ještě pár zajímavých čísel k těm včelám:
Včela vyletí za den asi 40 krát, a jsou-li stromy blízko, stihne navštívit asi 4 tisíce květů.
Jedno včelstvo na jaře tedy „vyšle“ asi 10 tisíc včel, které za svůj pracovní den navštíví
kolem 40 milionů květů.
Autor: Zuzana Pavelková