Není nic krasšího, než zažívat Vánoce v zahradě. Kdo jste se zadrhli na slovu „krasší“, vězte, že to je starší češtinou krásnější. Tak dobrá, není krásnějších Vánoc, než ty v zahradě.
Dá se ozdobit stromek vlastní, a nemusí to být smrček ani jedlička či borovice. Pod spodní větve umístit betlém s Ježíškem, Marií a Josefem, a na ty vyšší pověsit místo ozdob třeba lojové koule se zatavenými seménky pro ptáky. Elektrickým osvětlením, různými girlandami, blikačkami či různými světelnými odkapávajícími anebo snad padajícími rampouchy, bych v zahradě radši šetřil.
A co do bytu? Tam stromeček zajisté patří, ale kde nejsou malé děti, může postačit i větev ve váze. A pokud stromeček, nejlepší je asi pořídit řezaný, téměř vždy pochází ze speciálních plantáží. Dá se pořídit i stromeček v květináči a doufat, že se na jaře vysazený chytne v trávníku. No, může se ujmout, ale také nemusí, v teplém bytě totiž zažije šok a pak je jedno, zda se zalévá. Ale zkusit se to může. Zvláště pokud v místnosti, a ne přespříliš vytopené, pobude jenom tak dva tři dny.
K vánoční atmosféře přispívají i tradiční rostliny a květiny, například vánoční hvězdy. Máte-li však doma zvířata, tak na vánoční hvězdy pozor, jsou jedovaté. A také jmelí. To je sice také jedovaté, ale visívá vysoko, takže tady nebezpečí nehrozí. Dále pak vánoční kaktus, který ale nevykvétá vždy v pravý čas. Pamatuji si, že jsem celé dětství pozoroval hezký členitý kaktus, zda tentokrát už opravdu vykvete. Nám tedy o Vánocích nevykvetl nikdy a tak jsem nechápal, proč my mu říkáme vánoční. Ten opravdu vánoční měla babička s dědečkem na Vinohradech, těm kvetl každoročně. No a nezapomeňme na barborky, větévky třešní nebo višní uříznuté na počátku adventu, vykvétají okolo Vánoc. I nám!
Pěkné Vánoce!
Autor: Josef Duben