Přestože babička s dědečkem ani letos plevel nevyseli, objevil se opět, ostatně jako každoročně, ale tentokrát vyrostl veliký převeliký, až kořeny pampelišek skoro řepu připomínaly, a co teprve klubko hadů připomínající spleť kořenů a oddenků bršlice kozí nohy. Babička se polekala: „Dědečku, to jsou kořeny!“ Ale než dědeček přispěchal, už babička vytahovala jeden plevel za druhým. Z deštěm promáčené změklé půdy to šlo docela snadno. Pampelišky s kořeny přes dvacet centimetrů, deseticentimetrové kokošky, a i jitrocele šly dobře…
Takhle nějak by se dala pohádkově převyprávět situace letošního deštivého května. Kromě vydatné zálivky a jistého doplnění dlouhodobého deficitu podzemní vody přináší vláha i tento efekt: plevely jdou snadno ze země. Ovšem ne všechny, a navíc, jakmile je pár dní sucho, už to jde hůře, ale babička s dědečkem dobře vědí, jak si pomoci, že na plevele jsou speciální prostředky.
Autor: Josef Duben