Proč tak expresívní výkřik? Protože květy jívy, tzv. kočičky, jsou v podstatě první vydatná jarní pastva včel a byla by škoda si jich nařezat moc. Když včely po zimě vylétají, potřebují se vyprázdnit a porozhlédnout se, kde je co k jídlu. No a kromě prvních jarních květů, sněženek, bledulí a například talovínů, se dá najít dostatek pylu právě na květenství jív a posléze i všech vrb.
Pravda, před Velikonoci, tedy zejména před Květnou nedělí, tj. týden před nimi, se tyto větévky řežou jako připomínka události před více než dvěma tisíci lety v Jeruzalémě. V jižních krajích se jako velikonoční ratolesti používají palmové listy, v souladu s tradicí, u nás však první probuzené jarní větévky.
Velikonoce jsou, nevezmeme-li v úvahu náboženský původ těchto svátků, prvním skutečně jarním svátkem, a je jedno, zda jsou dříve, či později (je to pohyblivý svátek). Po dlouhé zimě, vždycky je dlouhá, vyrážejí první jarní květy, pak i tulipány a člověk se někdy diví, kde se tu berou. Jaká je lidská paměť krátká. Stačí pár měsíců, že? To je na jaře to krásné. Vždy ten moment překvapení.
Pěkné jaro, pěkné Velikonoce a neřežte kočičky, aspoň ne moc!
Autor: Josef Duben