Tedy přesněji, není kompostér jako kompostér. Kde jsou ty doby, kdy v koutě zahrady bylo ohrazené místo, kam se vyvážely rostlinné zbytky a toto místo bylo také osázeno tu dýněmi, nebo okurkami a posléze cuketami (zucchini). S takovýmto kompostem je stále možné se setkat, ale spíš na velkých zahradách a tam, kde není po novém zralém kompostu až takový hlad.
Na velké zahradě také jeden kompostér nestačí a pořídit si dva nebo tři není zase tak levné. K mání jsou kompostéry a termokompostéry. „Obyčejný“ kompostér, jak se rádo říká v reklamách, sice funguje, ale materiál v něm zraje opravdu pomalu, v porovnání s tím termo. Mohu uvést příklad vlastní, kdy jsme začínali s kompostem ohrazeným hezky skládanými dřevěnými plaňkami. Ano, byl hezký, ale problém byl, že byl tu moc suchý, tu moc vlhký a byl hotový, v lepším případě, tak za rok a půl. A to ani nechci vzpomínat, kolikrát jsem ho přehazoval. Fázi kompostér běžný jsme přeskočili a pořídili jsme si rovnou ten termo. Z termokompostéru je kompost zralý, ve spodní polovině, již za půl roku.
Znám člověka, který má zkušenosti s kompostérem „normálním“ i s termokompostérem, takže mohl účinnost obou porovnat. Potvrdil mi, že termokompostér je skutečně dvakrát rychlejší.
A možná ještě jedno doporučení. Na zahradu kolem 600 metrů čtverečních by mohl stačit jeden, má obsah kolem 500 litrů. Ale na zahradě kolem tisíce metrů, kde je trávník a nějaký ten záhon, se určitě uplatní dva i tři. A že je kompostu stále potřeba!
Autor: Josef Duben