Ano, všichni známe tuto pranostiku, že vylézají hadi a štíři. Však je to prakticky přes měsíc po prvním jarním dni. Na konci března se udělalo tak pěkně, že se tou dobou i nějaký ten had vylezl podívat na sluníčko. Také jsem na zahradě viděl slepýše.
Jenže následné ochlazení hady, a třeba i probuzené ještěrky, zahnalo zpátky do úkrytů. Není divu, že i my, majitelé zahrad, jsme polevili v aktivitě a spíš jsme se jen dívali okny ven. Jak ale byly hlášené noční mrazíky, bylo na místě některé choulostivější rostliny zakrýt. Včas jsme tedy pokryli speciální netkanou textilií nádhernou nakvétající vistárii. Těšil jsem se, že napíšu, jak to bylo účinné. Nebylo. Všechny květy pomrzly. Možná bylo chyba pokrytí neuzavřít, ale zase jsem měl obavu, aby se přes den květy nepřehřály, nebo se moc rychle neotvíraly. Takže se nepřehřály, neotevřely, ale zmrzly. Na rozdíl od slepýše, kterého jsme velmi čilého spatřili již nyní, v neděli před svatým Jiřím.
Poučení? Poslechnout odborníky včas. Vzpomínám si, tedy docela nerad, na slova švagrové, zahradnice, když říkala, že tady, na západní straně, na nekrytém místě nám květy vistárie vždy zmrznou. Ano, měla pravdu. Přes rok je rostlina krásná, vrhá příjemný stín, a květy? Jedině pár opožděných se občas objeví na počátku léta.
Autor: Josef Duben