Že se mění klima, je nade vší pochybnost. Nakolik se na tom podílí svou činností člověk, je předmětem mnoha diskusí. Ať tak či onak, je možné se do jisté míry bránit. V poslední době se hodně hovoří o zemědělství, jak by bylo třeba se vrátit k osvědčenému způsobu hospodaření:žádné ohromné lány, ale menší pole a více stromů. Využívat stromy, ale ne „pouze“ jako krajinotvorný prvek či zdroj stínu pro pasoucí se dobytek, a třeba také pro zadržování vody v krajině, ale také jako zdroj ovoce, dřeva, organické hmoty; tomuto způsobu hospodaření se říká agrolesnictví.
V malém se tomu přibližuje každý, kdo má kus zahrady. A právě v horkých letních měsících posledních let si asi leckdo uvědomil, jak je dobré mít uprostřed trávníku nebo u domu nějaký pěkný strom, který dává stín.
A co ten, který ho nemá? Tak právě nyní je ten pravý čas o tom přemýšlet. Jaký strom na podzim vysadit, a hlavně kde. Je dobré zatlouct na uvažované místo vyšší tyč, a sledovat její stín. Bude padat tam, kam by si to člověk přál? Nu a pak je třeba vybrat „ten pravý strom“. „Užitečný“, tedy s jedlými plody? Takže ovocný? Ale jaký? Záleží též na velikosti zahrady.
Ovocný vyžaduje péči. Jabloň zejména, když se zapěstovává korunka, pak už jen stačí předjarní řez a letní řez. Třešeň se moc neřeže, ale plody dozrávají najednou, a co se nesklidí a s čím nepomohou špačci, spadne a hnije na zemi. Jeřáb divoký, i ten roubovaný jedlý, je krásný v květu i se zralými plody, a moc se řezat nemusí, a ptáci ho milují.
Ořešák je krásný, a skýtá opravdu pěkný stín, ale pustí-li se, za několik let zastíní celou zahradu. Udržet jej do čtyř pěti metrů dá práci. Musí se řezat každoročně. Zato takový keř lísky, ten roste rychle a skoro bezúdržbově, jen se sklizní pak pomáhá kdekdo, nejen veverky, ale i strakapoudi apod. No a co stromy neplodící, jako habry, lípy, javory, duby, buky, vrby…
Myslím, že je o čem u odpolední kávy přemýšlet. Chladivý stín stromu je opravdu něco jiného než stín slunečníku.
Autor: Josef Duben