Letos se snad už nedá divit ničemu. Jaro v plném proudu, občas sice v noci mrzne, ale již v pátek 13. března, nám kočka domů přinesla ještěrku. Pravda, byla ještě poněkud tuhá, ta ještěrka, ale sluníčko ji už vytáhlo ven. Naštěstí naše kočka ještěrky nejí, jen nám je nosí ukázat, tak jsme i tuto letošní první schovali do kouta pod mahonii. A v půli března se v pražské botanické zahradě na Slupi po cestičkách procházely ropuchy.
Hmyzu již je vzhůru také spousta, včely, motýli, mouchy, lze zahlédnout čmeláka, a opravdu, dokonce i mšice. Obecně hmyzu ubývá, tak bychom měli být za každého „bzučila“ a píďalku rádi, ale jsou i takoví, které v zahradě nikdo rád nevidí. Jsou to mšice, například zelené, tmavé, skoro černé nebo až do modra, anebo bělavé, které všechny sají na mladých výhonech a dovedou způsobit jejich krnění a kroucení. Je potřeba si jich všimnout včas a rostliny ošetřit správným prostředkem.
Takže i když se blíží Velikonoce, nestačí jen plést pomlázky, barvit vejce a péct mazanec. Zcela nutné je do toho začlenit i pobíhání po zahradě s vhodným rozprašovačem.
Autor: Josef Duben