To je překvapení, i po několika prudkých deštích jsou mšice stále zde. To je déšť nespláchne? Nespláchne, skryjí se na rubu listů, a také se v nastalém vlhku rychle rodí další generace.
Je dobré zahradu procházet ne jen s nůžkami a nádobou či taškou na ostříhané odkvetlé pivoňky či růže, ale s „očima na stopkách“. Kdo má horší oči, s brýlemi, a sledovat, zda se někde nečiní mšice zelené či tmavé. Na jejich přítomnost často upozorní mravenci, kteří si jich považují. To si jistě vybaví každý čtenář Ferdy Mravence. Ovšem mravenci mšice „nedojí“, ale olizují jejich sladké výkaly.
Na mšice existuje celá řada receptů, jako například různé výluhy z bylin, například z kopřiv, kterými se napadené rostliny skrápí. Anebo lze použít hotové a dnes již i k přírodě šetrné prostředky, které se velmi snadno aplikují. A pozor, aplikovat i na rub listů.
Autor: Josef Duben